Legislativa

 

Důležitým momentem pro VBP bylo přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek, která nahradila předchozí zadávací směrnici z roku 2004/18/ES.

Směrnice 2014/24/EU zavedla tzv. koncept MEAT – ekonomicky nejvýhodnější nabídka („most economically advantageous tender“).

Koncept MEAT je založený na myšlence, že zadavatelé by se neměli ve veřejných zakázkách soustředit pouze na vstupní náklady (tedy na pořizovací cenu produktu), ale měli by veřejné zakázky realizovat tak, aby získali co největší užitky a také aby reflektovali náklady v dlouhodobém horizontu. Jinými slovy, koncept MEAT znamená, že zadavatelé mají realizovat veřejné zakázky tak, aby získali za peníze co největší hodnotu („best value for money“.)

Vycházejíce z konceptu MEAT směrnice č. 2014/24/EU zakotvila některé nové druhy soutěží, například inovační partnerství nebo „upside down“ přístup.

Směrnice č. 2014/24/EU také rozšířila možnosti dialogu mezi zadavateli a dodavateli.

V preferenci konceptu MEAT šla směrnice č. 2014/24/EU dokonce tak daleko, že umožnila členským státům, aby zakázaly veřejné zakázky, kdy jediným kritériem je pořizovací cena. Česká ani Slovenské republika tuto možnost nevyužily.

Česká republika

V České republice byla směrnice č. 2014/24/EU implementována zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Hodnocení nabídek upravuje Hlava X. zákona o zadávání veřejných zakázek, která na rozdíl od zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, výslovně upravuje již pouze jediný způsob hodnocení nabídek, a tou je „ekonomická výhodnost nabídek“.

Ekonomická výhodnost nabídek se podle zákona o zadávání veřejných zakázek primárně hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. To má zadavatele jasně vést k tomu, aby usilovali o co nejvyšší užitnou hodnotu produktů a aby se nezaměřovali pouze na pořizovací cenu produktů. Náklady mají hodnotit v celém životním cyklu poptávaných produktů.

Zákon o zadávání veřejných zakázek sice připouští, že zadavatel může hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek dle nejnižší nabídkové ceny, toto však není preferovaný způsob soutěží v České republice.

V soutěžním dialogu a inovačním partnerství a v některých dalších případech pak zákon nejnižší nabídkovou cenu jako jediné kritérium dokonce zakazuje.

Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 117 a 118 poprvé podrobně upravuje náklady životního cyklu a metodu pro stanovení nákladů životního cyklu. Za povšimnutí stojí, že do nákladů životního cyklu se mohou zahrnout nejen náklady zadavatele, ale i „jiných uživatelů“, například pacientů.

Jednou z forem komunikace mezi zadavateli a dodavateli jsou předběžné tržní konzultace dle § 33. Předběžné tržní konzultaci slouží k tomu, aby zadavatel dobře připravil zadávací podmínky.

Jsou velmi dobrým nástrojem pro to, aby zadavatel získal informace o trhu, na kterém se produkty chystá soutěžit, zejména o následujících skutečnostech:

  • Jaké produkty tvoří relevantní trh (věcné vymezení)
  • Jaké jsou věcné rozdíly mezi produkty (kvalita produktů, funkce s přidanou hodnotou apod.)
  • Jaké jsou ceny těchto produktů (velké či malé cenové diference)
  • Kolik dodavatelů produkty do České republiky dodává
  • Jací dodavatelé produkty do České republiky dodávají (nadnárodní firmy s plným zázemím a bohatou historií, vs. prázdné schránky)

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek předběžnou tržní konzultací nesmí být narušena hospodářská soutěž. To především znamená:

  • Zadavatel zahájení předběžné tržní konzultace zveřejní nebo poskytne možnost zapojit se do tržní konzultace reprezentativnímu množství dodavatelů
  • Zadavatel zachycuje předběžnou tržní konzultaci v písemné podobě (archivace mailů nebo zápisů ze schůzek)
  • Pokud zadavatel výsledek konzultace využije v zadávací dokumentaci, musí v zadávací dokumentaci uvést, která část je výsledkem konzultace, kdo se na ní podílel (jaký dodavatel) a co bylo obsahem konzultace.

Dále za formu komunikace mezi dodavateli a zadavateli můžeme označit tradiční průzkum trhu a soutěžní dialog dle § 68 a násl.

Nově bylo v § 70 a násl. do zákona o zadávání veřejných zakázek zařazeno inovační partnerství.

Slovenská republika

Na Slovensku byla směrnice č. 2014/24/EU implementována zákonem č. 343/2015 Z.z., o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

Hodnocení nabídek upravuje první hlava zákona č. 343/2015 Z.z., konkrétně ustanovení § 44 a násl. Kritéria vyhodnocení nabídek.

Slovenská právní úprava hodnocení nabídek v § 44 odst. 3 staví přinejmenším formálně na stejnou úroveň tyto tři způsoby vyhodnocení nabídek:

  • nejlepší poměr ceny a kvality
  • náklady použitím přístupu nákladové efektivity v průběhu životního cyklu
  • nejnižší cena

Z textace slovenského zákona je zřejmé, že kritérium „nejnižší nabídkové ceny“ je na Slovensku potlačeno ještě více než v českém zákoně o zadávání veřejných zakázek, protože v § 44 odst. 3 písm. c) zákona č. 343/2015 Z.z. se hovoří o „nejnižší ceně“, chybí tedy přívlastek „nabídková“.

I slovenský zákon o verejnom obstarávaní obsahuje relativně podrobnou úpravu nákladů životního cyklu. Také slovenský zákon do těchto nákladů umožňuje zahrnout náklady „jiných uživatelů“, nejen zadavatele.

Slovenskou alternativou českých předběžných tržních konzultací jsou přípravné tržní konzultace (prípravné trhové konzultácie) dle § 25.

Slovenská úprava předběžných tržních konzultací je méně podrobná než v České republice. Slovenský zákonodárce sice stanovil, že přípravnými tržními konzultacemi nesmí být narušena hospodářská soutěž, ovšem konkrétní zajištění této povinnosti nechává v zásadě na zadavateli.

Zadavatel má uloženou pouze jedinou výslovnou povinnost – pokud využije tržní konzultace, je povinen ostatním zájemcům nebo uchazečům zpřístupnit informace, které při tržní konzultaci získal. Postačí přitom zpřístupnění těchto informací na internetové adrese, kde jsou tyto informace dostupné.

I na Slovensku je pochopitelně možné využít průzkum trhu a soutěžní dialog dle § 74.

Pravidla pro inovativní partnerství upravuje § 78 a následující metodiky. 

Metodiky: