Ust. v § 6 odst. 4 ZZVZ stanoví následující:

„Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“

Po zhruba půlroční účinnosti právní úpravy OVZ se jistě můžeme zamyslet, jaké možnosti přineslo OVZ do oboru zdravotnických zakázek, případně jaké možnosti nabízí a jakým způsobem je můžeme uchopit. Před tím je ale vhodné shrnout některé aspekty OVZ, které nemusí být patrné na první pohled.

Předně je třeba zdůraznit, že pro zadavatele byla takto formulována povinnost zohlednit aspekty OVZ. Z principu by tak mělo dojít k zohlednění aspektů vždy. Nezohlednění OVZ představuje výjimku, kterou je zadavatel povinen odůvodnit, přičemž jako každá výjimka z povinného postupu bude i tato výjimka posuzována restriktivně. Dále platí, že OVZ se aplikuje vždy, když je to „možné“ vzhledem k povaze a smyslu zakázky. Není proto správně zamýšlet se nad tím, jestli je v konkrétní veřejné zakázce OVZ „potřeba“, případně jestli jej zadavatel „chce“, nebo nakolik je „nezbytné“, ale přístup všech zadavatelů k implementaci OVZ by měl být apriori otevřený, vstřícný. Za poslední je pak třeba zdůraznit, že OVZ představuje jiný veřejný zájem, který nemusí nutně ústit do pořízení nejlevnějšího řešení, ale měl by přinášet a podporovat i jiné hodnoty. Případný pozitivní ekonomický aspekt tak lze očekávat spíše v delším časovém horizontu, v návaznosti na snížení nákladu životního cyklu a v zavedení dalších společensky, enviromentálně, nebo inovativně prospěšných synergií. V tomto svém aspektu je pak OVZ velmi blízké našemu důrazu na „value based“ zadávání.

Jak aplikovat OVZ ve zdravotnictví

Můžeme shrnout, že podrobné návody a příklady dobré praxe obsahuje web MPSV www.sovz.cz, který se na tuto oblast zaměřuj dlouhodobě. Pojďme se podívat, jak jsou některé zde uvedené příklady využitelné pro zdravotnické zakázky.

V oboru zdravotnických služeb a pořizování zdravotnického materiál můžeme nalézt velký potenciál pro podporu vzdělávání, získávání praxe a realizaci rekvalifikací. Dynamický vývoj technologií a neustálý tlak na zvyšování kvality jednoznačně vyžaduje neustrnout v procesu získávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Zadavatelům se tak otevírá možnost požadovat po svých dodavatelích, aby se této oblasti cíleně věnovali, a aby tak pomáhali rozšiřovat portfolio kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví např. požadavkem, aby v rámci dodávky proběhl i školení, nebo přímo kurz zaměřený na nový postupy a možnosti oboru.

Uvedené pak jde ruku v ruce s akcentem na inovativní postupy a řešení. Každá veřejné zakázka vytváří prostor pro podporu kvality na úkor „levnosti“. Může se to promítat jako do požadavků na podíl kvalitnějších, ekologicky šetrných materiálů, do požadavků na ekologicky šetrná řešení jak samotné výroby, tak např. i následné likvidace odpadů, ale obecně se vyplatí podporovat kreativitu dodavatelů při vytváření nových, přínosnějších postupů. Zadavatelé by se neměli bát i složitějších zadávacích řízení s dialogovým prvkem, kde dodavatelé dostanou prostor představit své inovativní nápady a myšlenky a zadavatelům tak často „otevřou oči“ ohledně možností, které trh nabízí. Myšlenka OVZ se totiž zejména snaží využít velkou nákupní sílu veřejných zadavatelů k tomu, aby se veřejní zadavatelé do určité míry stali „investory pokroku“ – v kterémkoli oboru a samozřejmě i ve zdravotnictví.

Řadu již zmíněných řešení můžeme označit za funkční součást tzv. cirkulární ekonomiky. Inovativní a enviromentálně šetrná řešení směřují k lepšímu nakládání s odpady, k efektivnějšímu hospodaření se zdroji i k většímu užití obnovitelných a udržitelných zdrojů. Nejedná se o naprostou novinku, obdobné cíle sleduje princip hodnocení nákladů životního cyklu oproti hodnocení pouze pořizovacích nákladů.

Na konci našeho krátkého výčtu zmíníme etické nakupování a podporu důstojných pracovních a životních podmínek – lidský rozměr je něco, bez čeho si zdravotnictví nemůžeme představit, proto je naprosto přirozené věnovat těmto aspektům zvláštní pozornost. Zadavatelé např. mohou podmiňovat dodávku zboží či jiného materiálu certifikátem o jejich etickém původu. U služeb ve zdravotnictví (typicky úklidové služby, facility management, případně služby ostrahy) mohou klást důraz na odpovídající mzdu řadových pracovníků, protože spokojený zaměstnanec odvádí svou práci kvalitněji.

Co doporučujeme

Koncepční přístup – k OVZ nelze přistupovat případ od případu, vyvolávalo by to nejistotu. Proto je třeba, aby (zejména velcí) veřejní zadavatelé definovali své dlouhodobé cíle a tyto komunikovali se svými dodavateli, tedy aby zavádění aspektů OVZ mělo u každého zadavatele jasnou koncepci. Předejde se tak nedorozuměním mezi zadavatelem a dodavateli, omezí se případná nařčení zadavatele z účelového protěžování konkrétního soutěžitele konkrétními požadavky na OVZ, neboť všichni dodavatelé dostanou dostatečný prostor se na požadavky zadavatele v předstihu připravit a v rámci svých provozů koncepčně budovat kapacity pro „odpovědné dodavatelství“.

Dialog – nejlepší nápady vznikají z dialogu, proto můžeme zadavatelům jen doporučit, aby konzultovali své záměry s trhem. Nabízí se jim k tomu velmi vhodná a naprosto legální možnost předběžných tržních konzultací dle ZZVZ. Výsledkem kvalitního dialogu tak může být všeobecně respektované nastavení pravidel a hodnot, na jehož základě budou dodavatelé respektovat a naplňovat potřeby zadavatele, a recipročně i zadavatel bude preferovat a spravedlivě bonifikovat ty opravdu kvalitní a odborně kvalifikované dodavatele, resp. jejich nabídky.

Otevřenost – lze ji vnímat jako synonymum k transparentnosti, ale v rámci otevřeného přístupu může zadavatel dosáhnout mnohem víc, než jen transparentní zadávací řízení. Doporučujeme otevřenost při zavádění koncepčního přístupu a při vedení dialogu, tam by měla být samozřejmostí. Ale zadavatel by měl zůstat otevřený stále, přístupný novým myšlenkám, novým postupům a inovacích, protože jak říká okřídlený bonmot, „jen idiot nemění názory“. Otevřená by měla být i samotná vymezení zadávacích podmínek a hodnoticích kritérií, tedy zadavatel by měl vždy formulovat své požadavky dostatečně volně, aby zůstal otevřený novým návrhům, aby nebrzdil kvalitní a přínosnou kreativitu dodavatelů.

Mgr. Jiří Harnach, AK Rowan Legal